Proč Nedotkaný příběh?

Kdykoliv vezmu do ruky materiál, ze kterého se chystám tkát, přemýšlím, odkud asi pochází, komu a k čemu sloužil, kdo a jak ho asi používal, jaký ten člověk byl, jak se k té věci choval, jak příjemný materiál je na omak, jak voní....

Pak při vlastním tkaní, nebo už při zpracovávání a přípravě toho kousku látky, vdechuji budoucímu koberečku  svůj příběh, myslím na toho, komu je určený. Přeji si, aby se mu líbil, udělal radost a hodil se tam, kam je určen.

A další příběhy si už můžete dotkat sami. Třeba tím, jakým způsobem se stává součástí vašeho domova, kde má své místo a nebo tím, že na něj ukládáte třeba své oblíbené boty, nebo na něm lehává váš zvířecí milaček, nebo vás jen prostě nestudí bosé nohy na dlažbě v koupelně.... A tak jsme potom všichni součástí, nebo takovou osnovou koberečkového příběhu, a zatkáváme do něho své  jednotlivé nitky, koloběh života věčně nedotkaný.....